Chystáte se k lékaři s dítětem, které se v noci pomočuje? Napovíme, co vás čeká. Není však žádný důvod k obavám, vyšetření nejsou pro malého pacienta zátěží.

Nebojte se předčasně

Do šesti let má dítě na občasnou „mokrou“ nehodu nárok, jeho vývoj totiž ještě není ukončen. Řada rodičů navštěvuje lékaře dříve, obvykle v souvislosti s nástupem dítěte do mateřské školy. Ale to je opravdu brzo. V nižším věku stojí za vyšetření pouze případy, kdy byla již dosažena plná kontrola močového měchýře a po čase nastane opětovné nápadné zhoršení. Pokud je to ale v návaznosti na stres, jako je třeba narození mladšího sourozence, je to naprosto obvyklé. O vhodnosti vyšetření v případech, které nespadají do tohoto rámce, se poraďte s praktickým dětským lékařem.

Dobře snášené metody

Pokud je počůrávání skutečným problémem, je třeba vyloučit vrozenou vadu močových cest nebo poruchu funkce močového měchýře. Na stopu těchto potíží přivede lékaře i průběh komplikací. Proto je dobré vést si deník o příjmu tekutin, močení, suchých nocích a nehodách. Detailní rozhovor s lékařem je základním kamenem vyšetření. Odborník dále může doporučit následující prohlídky.

• Ultrazvuková kontrola močového měchýře. Zcela nebolestivé a neinvazivní zobrazovací vyšetření bez použití ionizujícího záření umožňuje vyloučit strukturální vady v močových cestách.
• Mikční cystoureterografie (MCUG). Jde o rentgenové vyšetření, před kterým je třeba zavést do močového měchýře dítěte cévku. Pomocí cévky se močový měchýř naplní kontrastní látkou (která se výrazně zobrazuje na rentgenových snímcích). Potom se sleduje, jestli tato látka nezatéká do vyšších etáží močových cest, což by znamenalo problém.
• Urodynamické vyšetření. Mapuje funkci svalstva močového měchýře a svěračů během plnění a vyprazdňování močového měchýře. Opět se zavede cévka a močový měchýř se plní fyziologickým roztokem. Podle zvoleného režimu vyšetření se měří tlak v měchýři, průtok močovou trubicí a podobně.

Tato vyšetření jsou dobře snášena a stojí za to je podstoupit. Budete si pak jistí, že u svého dítěte nezanedbáte nějaký vážný problém.

(pez)

Zdroj: http://www.childrenshospital.org

Čtěte dále

Noční pomočování: jak často trápí děti poruchy vyměšování?

Primární noční enuréza (prvotní pomočování) je vývojově podmíněný fenomén, který neohrožuje tělesné zdraví dítěte. Samovolný únik moči během spánku přesto dokáže napáchat značné škody na rozvíjející se psychice dítěte. O jak častý jev se jedná a které děti jsou v ohrožení?

Víte o enuréze opravdu všechno?

Nedobrovolný odchod moči v průběhu noci u jedinců starších 5 let bývá velmi citlivým tématem. Nejen pro děti, ale i pro rodiče. Mnoho okolností provázejících pomočování je však často zkresleno či nesprávně pochopeno. Která tvrzení jsou pravdivá a co lze odkázat mezi mýty?

Dovolená s dítětem, které se v noci počurává? Jde to!

Vaše dítě má čas od času noční nehodu a vy se trápíte, jak zvládne pobyt v hotelu nebo u příbuzných? Nebo dokonce uvažujete o táboře? Situace nemusí být tak hrozná, jak se na první pohled zdá.

Za počůrávání někdy může zácpa

U části dětí, které trpí nočním pomočováním, je příčinou potíží zácpa. Režimová opatření nebo léčba zácpy pomocí projímadel tak mohou přinést zásadní zlepšení. Jak to spolu může souviset?

Osm tipů, jak pomoci enuretikovi zvládnout „lyžák“

Péče o dítě trpící pomočováním nebývá vždy úplně snadná doma, natož v cizím prostředí. Dospělí často mívají tendence potomka raději nikam nepouštět. Jenže to je chyba. Téměř vždy lze najít způsob, jak výlety nebo třeba lyžařský kurz naplánovat tak, aby to dítě zvládlo i samo, bez rodičů.

Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?