Opětovné zasednutí do lavic po dvou měsících prázdnin nebývá pro většinu školáků zrovna nejpříjemnější záležitostí. U některých z nich může stres prvních dní před tabulí způsobit častější „mokré nehody“.

První zářijové dny s sebou přinášejí celou řadu stresujících okamžiků nejen pro učitele, ale i pro žáky. Volný režim typický pro prázdniny je najednou pryč. Návrat do školy znamená pravidelné ranní vstávání v pevně určenou dobu, nošení často těžkých aktovek a v neposlední řadě i méně volného času.

Zásadní je pravidelnost

Změna režimu a nový stres se u dětí mohou projevit častějším pomočováním. Školákům, kterých se tento problém týká, doporučují odborníci navštěvovat toaletu v ustálených intervalech – nejlépe každé dvě hodiny. Právě dodržování pravidelnosti pomáhá zlepšovat předávání informací mezi mozkem a močovým měchýřem. Tímto způsobem lze docílit snížení počtu „mokrých nehod“ během dne. Samozřejmostí je, že o enuréze čili pomočování svého dítěte rodiče informují jeho třídní učitelku. Nezbytným krokem by měla být také návštěva odborného lékaře – urologa nebo nefrologa. Ten vyloučí případné vážnější onemocnění, které by za problémem mohlo stát (např. infekci močových cest nebo cukrovku).

Změny mohou škodit 

Kontrola močového měchýře se rozvíjí postupně. Konečná fáze tohoto procesu spadá do období 6. nebo 7. roku věku dítěte. Jen u menšího počtu dětí se může „mokré lůžko“ objevovat do 10 let nebo i v pozdějším věku. Právě už zmiňované stresové stavy spojené se školní docházkou přispívají k nočnímu i dennímu pomočování u dětí. Většina těchto případů tak není způsobena nějakým anatomickým problémem (např. tělesnou abnormalitou). Podle odborníků stojí za těmito obtížemi v 80 % změny v životním stylu a denním režimu.

Jak to zvládnout lépe 

Kromě pravidelného navštěvování toalety v přesně naplánovaných intervalech je podle odborníků třeba dbát na:

• příjem stravy s obsahem vlákniny (ovoce, zelenina),
• pití dostatečného množství vody nebo ovocného čaje (možno ochutit medem a citronovou šťávou) během dne,
• zastavení přísunu tekutin 3 hodiny před spaním,
• vyprázdnění močového měchýře těsně před ulehnutím ke spánku,
• emoční podporu rodičů a dalších osob.

(hah)

Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2010/09/100925120432.htm

Čtěte dále

Vše, co vás zajímá o nočním pomočování dětí

Jste rozladění a vyčerpaní, současně však máte veliké obavy o zdraví vašeho dítěte, které již několikátým rokem navštěvuje školku, ale stále se po ránu probouzí počurané? Nebojte se, nejste v tom sami, podle některých dat se s nočním pomočováním potýká téměř 20 % dětí předškolního věku.

Počůrávání v dětském věku není jen o mokrém prostěradle

Do pěti let věku zvládne udržet moč ve dne i v noci kolem 85 % dětí. Pokud však pomočování přetrvává i po pátém roce, je na čase vyhledat odbornou pomoc. Problém jednak může značit závažnější zdravotní potíže, na straně druhé navíc bývá spojen se sociálním stresem.

Světový den nočního pomočování aneb V zájmu klidné rodiny

Enuréza je častý zdravotní problém, který veřejnost běžně podceňuje a zlehčuje. Rodiče spoléhají na to, že pomočování u jejich dětí samo vymizí, v horším případě děti trestají. Přitom jde o nemoc jako každou jinou, kterou lze navíc účinně a bezpečně léčit. Zvýšit povědomí o tomto problému by měl Světový den pomočování. Letos připadá na 17. října.

Náhlý návrat pomočování – co za tím může být?

Zvládal už váš potomek bez potíží vyměšování ve dne i v noci a najednou převlékáte postel ob den? Zkuste se zamyslet nejen nad celkovým zdravotním stavem dítěte, ale zvažte i nároky na psychiku. Jisté nemoci nebo stres se mohou projevit právě tzv. sekundární enurézou.

Rozhovor se specialistou na téma pomočování dětí

Poslechněte si rozhovor se specialistou na pomočování dětí. Host MUDr. Zdeněk Dítě mluví o tom, jak pomoci starším dětem s vyřešením problému nočního pomočování.

Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?