Opětovné zasednutí do lavic po dvou měsících prázdnin nebývá pro většinu školáků zrovna nejpříjemnější záležitostí. U některých z nich může stres prvních dní před tabulí způsobit častější „mokré nehody“.

První zářijové dny s sebou přinášejí celou řadu stresujících okamžiků nejen pro učitele, ale i pro žáky. Volný režim typický pro prázdniny je najednou pryč. Návrat do školy znamená pravidelné ranní vstávání v pevně určenou dobu, nošení často těžkých aktovek a v neposlední řadě i méně volného času.

Zásadní je pravidelnost

Změna režimu a nový stres se u dětí mohou projevit častějším pomočováním. Školákům, kterých se tento problém týká, doporučují odborníci navštěvovat toaletu v ustálených intervalech – nejlépe každé dvě hodiny. Právě dodržování pravidelnosti pomáhá zlepšovat předávání informací mezi mozkem a močovým měchýřem. Tímto způsobem lze docílit snížení počtu „mokrých nehod“ během dne. Samozřejmostí je, že o enuréze čili pomočování svého dítěte rodiče informují jeho třídní učitelku. Nezbytným krokem by měla být také návštěva odborného lékaře – urologa nebo nefrologa. Ten vyloučí případné vážnější onemocnění, které by za problémem mohlo stát (např. infekci močových cest nebo cukrovku).

Změny mohou škodit 

Kontrola močového měchýře se rozvíjí postupně. Konečná fáze tohoto procesu spadá do období 6. nebo 7. roku věku dítěte. Jen u menšího počtu dětí se může „mokré lůžko“ objevovat do 10 let nebo i v pozdějším věku. Právě už zmiňované stresové stavy spojené se školní docházkou přispívají k nočnímu i dennímu pomočování u dětí. Většina těchto případů tak není způsobena nějakým anatomickým problémem (např. tělesnou abnormalitou). Podle odborníků stojí za těmito obtížemi v 80 % změny v životním stylu a denním režimu.

Jak to zvládnout lépe 

Kromě pravidelného navštěvování toalety v přesně naplánovaných intervalech je podle odborníků třeba dbát na:

• příjem stravy s obsahem vlákniny (ovoce, zelenina),
• pití dostatečného množství vody nebo ovocného čaje (možno ochutit medem a citronovou šťávou) během dne,
• zastavení přísunu tekutin 3 hodiny před spaním,
• vyprázdnění močového měchýře těsně před ulehnutím ke spánku,
• emoční podporu rodičů a dalších osob.

(hah)

Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2010/09/100925120432.htm

Čtěte dále

Noční počůrávání a chrápání? Mohou spolu souviset

Stále ještě pátráte po tom, proč se váš potomek v noci počůrává? Zkuste si v noci poslechnout, jak dýchá. Pokud dítě chrápe nebo špatně a přerývaně oddychuje, možná je váš problém vyřešen.

Má strava vliv na pomočování? Zřejmě ne

Pokud vašeho potomka trápí enuréza, možná uvažujete o tom, nehraje-li v tomto problému roli i jeho stravování. Napovíme, jak a čím se životospráva na enuréze opravdu podílí.

S Hurvínkem za lékařem: Noční pomočování

Oblíbená loutková postavička provází holky a kluky při návštěvě lékařů a nemocnic. Podívejte se s Vašimi dětmi na krátké video s Hurvínkem o nočním pomočování.

Jaké následky má noční pomočování v dospělosti?

Deprese, nízké sebevědomí, poruchy spánku nebo samovolný únik moči. To je výčet jen některých obtíží, jež se mohou projevit u lidí, kteří v dětství trpěli nočním pomočováním a jejichž obtíže nikdo adekvátně neléčil.

Více „suchých nocí“ zajistí večerní rituály

Noční počůrávání může být u dítěte spojeno s úzkostí a rozrušením. Uklidnit malého pacienta a navodit pocit bezpečí dokážou večerní rituály. Nabízíme pár tipů, díky kterým se množství „suchých nocí“ bude určitě zvyšovat.

Nikolka se i v sedmi letech několikrát týdně v noci počurávala

Na preventivní prohlídce u praktického dětského lékaře v sedmi letech dívčina maminka uvedla, že se její dcera zhruba třikrát až čtyřikrát týdně v noci pomočuje. Problémy se zhoršují, když je dívka nemocná, unavená či ve stresu. Bez plen přes den je přitom od dvou a půl roku věku. Rodiče dříve obtíže neřešili, protože nevěřili, že nějaké řešení existuje. Také se za dceřiny nehody trochu styděli.