Zvládal už váš potomek bez potíží vyměšování ve dne i v noci a najednou převlékáte postel ob den? Zkuste se zamyslet nejen nad celkovým zdravotním stavem dítěte, ale zvažte i nároky na psychiku. Jisté nemoci nebo stres se mohou projevit právě tzv. sekundární enurézou.

Některé děti se pomočují od narození – prostě jim dlouho trvá, než se naučí držet svůj močový měchýř pod kontrolou. Ve věku 5–6 let je takových dětí asi 15 %. Část z nich se s tímto problémem potýká ještě okolo 10–12 let věku. Ale objevení se potíží s pomočováním může probíhat i jinak. Dítě se naučí záchodové hygieně ve dne i v noci a vše funguje. Jenže pak se po nějaké době znovu začne pomočovat. Někdy je vyvolávající příčina zřejmá, jindy je potřeba po ní pátrat. Tento typ „mokrých nehod“ se nazývá sekundární enuréza.

Tělo může hlásit problém 

Důvodů, které mohou sekundární enurézu způsobit, je celá řada. Kdyby pomočování signalizovalo počátek vážného onemocnění, mohlo by se vám ignorování příznaků vymstít. Co může nastartování tohoto jevu signalizovat? 

• Infekci močových cest. Snad každá žena ji někdy měla, a proto ví, jak je nepříjemná. Neléčená infekce může postupovat výš a ohrozit ledviny.
• Diabetes (cukrovku). Když se v krvi hromadí nespotřebovaná glukóza, přestoupí hranici, pod kterou ji ještě ledviny udrží v těle. S ní odchází i voda a výsledkem je zvýšené množství moči. Nechat volně postupovat cukrovku je velmi nebezpečné!
• Obstruktivní spánkovou apnoe. Jde o situaci, kdy se mechanicky ucpávají dýchací cesty ve spánku. U dětí za to nejčastěji mohou nosní mandle. Spolu s enurézou pak přicházejí i problémy s nekvalitním spánkem. Výsledkem je únava, apatie či špatný prospěch ve škole.

Řešit, ne mávnout rukou 

Kromě těchto zásadních věcí by nás však měly zajímat i menší starosti potomků. Třeba to, že se jim nelíbí ve školce nebo škole, že je někdo šikanuje nebo na ně doléhají partnerské problémy rodičů. Nehledejte za každou cenu jen tělesnou příčinu pomočování. Upřímně se zamyslete, zda dítě neprožívá nadměrný stres. Pokud můžete pomoci, neváhejte. Hlavně však potomka za opakované pomočování netrestejte. Nedělá to schválně a možná si už přestalo věřit, že to ještě kdy zvládne. Dejte mu najevo lásku, pochopení, buďte na jeho straně. Pokud jste tomu nakloněni, lze využít i služeb rodinného psychologa.

(pez)

Zdroje:
www.webmd.com
www.kidney.org
www.webmd.com

Čtěte dále

Jak můžete pomoci svému dítěti, které se stále počůrává?

Mnoho rodičů se mylně domnívá, že by jejich chlapec či holčička měli již při nástupu do školky ovládat svůj močový měchýř a neměli se během spánku počůrávat. I přesto, že se to mnoha dětem v tomto věku daří, není výjimkou, že jiní potřebují pleny do pěti či sedmi let. Jak těmto dětem pomoci a situaci zlepšit?

Když režimová opatření nepomůžou…

Vašemu dítěti je více než pět let a stále nevydrží v noci v suchu. Na radu lékařů jste zavedli veškerá možná režimová opatření, ať už se jedná o režim spánkový, pitný, nebo režim močení – vše máte v malíku. Přesto výsledek žádný. Co teď? Jsou léky řešením, nebo se jim máme raději vyhnout?

Má strava vliv na pomočování? Zřejmě ne

Pokud vašeho potomka trápí enuréza, možná uvažujete o tom, nehraje-li v tomto problému roli i jeho stravování. Napovíme, jak a čím se životospráva na enuréze opravdu podílí.

Praktické pomůcky, pokud se vaše dítě v noci počurává

Vaše dítko se v noci počurává a vás už nebaví den co den jeho mokré pyžamko a povlečení prát? Zkuste využít některé praktické pomůcky, které vám zjednoduší život.

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.

Noční počurávání dítěte není zlobení, upozorňuje psychiatrička

Pokud se dítě ve školním věku dlouhodobě v noci počurává a snaha o řešení problému nepřináší kýžený výsledek, znamená to zátěž pro celou rodinu. Unavení rodiče tak mohou podlehnout beznadějným pocitům a jednat zkratovitě. Na řadu přichází křik či obviňování dítěte, nebo ještě hůř trestání potomka za něco, co nemůže ovlivnit. Jak nesnadnou situaci co nejlépe zvládnout a kde hledat podporu a pomoc, přibližuje v rozhovoru psychiatrička MUDr. Veronika Přibylová.